Strava a spotřeba - společnost, její kvalita a následný osud

 

    Nedostatek nikoliv běžně vnímaného významu slova inteligence, ale naopak nedostatek prosté, té "nejobyčejnější" empatie - pravé lásky - schopnosti vcítit se, byť alespoň dílem, do stavu jiných bytostí - základ možnosti vůbec jakkoliv správně vnímat a podílet se na stavu jednoty nakonec i duchovní, nejen lidské  - a sobectví - dvě základní tvrdosti srdce -  opakovaně svými důsledky tvoří ty největší a nejobludnější programy zkázy v dějinách lidstva - válek a vyvzažďovacího běsnění, které ani ve zvířecí říši nemá naprosto žádné korespondence a obdoby.

    Zvířata (kromě inkarnačních výjimek) nemají duchovní vědomí a zabíjejí výhradně pod vlivem své přirozenosti, v níž jde o naplnění jejich základních potřeb (také samozřejmě kromě velice řídkých výjimek, které souvisejí například s onemocněním  mozku anebo některých vlivů karmy daného tvora) - a k tomuto účelu byla také stvořena, aby byla udržována i početní harmonie  obsazení počtu jedinců a druhů v přírodě.

    Ale člověk, přestože je obdařen již také vlivem ducha a umí velice snadno vnímat svou vlastní duši, dokáže být nesrovnatelně krutější stvoření, pokud naslouchá nejen své nižší přirozenosti ale i principům zla (jejichž existence je způsobována odklonem od respektování zákonů Prvotního stvořitele, Jediného Boha) - dokáže zabíjet (také nesmyslně spotřebovávat a bohapustě plýtvat takřka čímkoliv, čehož nedostatek pro někoho dalšího může znamenat často i otázku života a smrti) třeba jen i pro pouhou chuť, pro radost z lovu anebo dokonce i  pro potěšení z násilí jako takového. Dokáže i celé své generace přesvědčit o tom, že takové konání je oprávněné a správné a dokáže si z toho učinit i společenský trend doby.

    Dnes bychom jistě velice hlasitě odsoudili a exemplárně potrestali  každého lidojeda, což bylo ale v určité době uznávaným a obecně respektovaným standardem, právě tak jako dnes zabíjení zvířat, a to i přestože členové vlastního kmene k sobě měli city a vztahy často paradoxně velice hodnotné:

"Nejsi z našeho kmene?  Pak tedy s tebou nemusíme mít už vůbec žádný soucit. Nemáme k tobě žádné citové pouto, pak tě tedy klidně a bez výčitek můžeme zabít a sníst.  Jsme totiž v základu, i přes lásku k sobě navzájem, sobci bez empatie, kteří vše poměřují jen ze svého (zde kmenového) hlediska, stanoviska a dosažené úrovně a celkového stavu, a kteří véceméně dobrovolně podléhají principům temnoty, protože nechtějí anebo nedokáží (to platí i z hlediska vývojové fáze člověka jako druhu, kdy k tomu v některých údobích zkrátka ještě není principiálně disponován,  nejen u jednotlivců) slyšet hlas svého vlastního srdce. "

 

 

   

 

Jen proto může později, a jistě i právě zákonitým karmickýcm následkem některých předešlých krutostí, vzniknout také například společnost, podporující genocidu a podobné zrůdnosti a vymýšlet ty nejneuvěřitelnější důvody jejího ospravedlnění. Například Adolf Hitler, jako skalní vegetarián, se zdá při povrchním pohledu popírat hodnotu tohoto způsobu života  (stravy) - ale není tomu tak. On naprosto neměl v pořádku základní lidské kvality vůči druhým - zejména postrádal dostatek lásky a vcítění se vůči "jiným" skupinám, proto jakákoliv snaha o osobní vylepšení, včetně snahy po čisté stravě, končí jen pýchou a zákonitým zhoršením jeho vnitřního stavu a ještě krutějšími činy - a to nakonec i vůči němu samotnému (spáchal sebevraždu).

    Vždy stačí povýšit jednu skupinu lidí na druhou  abebo člověka nad člověkem - a tím ospravedlnit ztrátu soucitu, empatie, lásky  - přesně tak, jak se třeba nacisté povyšovali nad zbytkem národů  - a jako se stále i nyní někdo nad někým povyšuje -  bohatí se povyšují nad chudými, vzdělaní nad nevzdělanými, hezcí nad ošklivými, zdraví nad nemocnými, ti kdo jedí maso nad vegetariány - ale bohužel v mnohých případech i přesně naopak -  ale samozřejmě i člověk nad zvířaty (ač by je měl jako své mladší bratry přirozeně chránit a dokonce i dbát na možnost jejich dalšího vývoje), civilizace nad přírodou. To všechno potom však má své zákonité následky a Boha z toho vinit určitě nemůžeme.

 

www.novinky.cz/veda-skoly/267550-lidstvo-si-zije-nad-prirodni-pomery-a-bohati-na-ukor-chudych.html

 

    Zabíjení zvířat je ale skutečně jako zabíjení našich madších bratrů - zákon zcela jednotného vývoje druhů přece všichni známe z biologie - přesto zmanipulujeme klidně i své vlastní děti, pokud přirozeně cítí, že by zvířata, která mají tak rády, neměly jíst - a omlouváme to tím, že je to jen "maso" - beze jména, bez života. Je pro nás snazší držet se zvyklostí a nemuset přemýšlet nad novou stravou - a to i například z obavy, aby byla plnohodnotná, dostupná, levná atp. Proto jim často do očí  lžeme a tvrdíme, že králíček, kterého mají zrovna na talíři, není ten jejich Pepík, kterého tak zbožňují - a manipulujeme je tak, aby si myslely, že je to dostatečný argument, a že každého jiného tvora, který není "jejich" a nemá jméno, sníst klidně mohou.  Náš soucit bohužel často končí právě jen tam, kde přestáváme vnímat vlastní trápení (anebo někdy bohužel jen pouhé rozčilení) jako následek trápení našeho děcka - ale děti přesto častokráte samy od sebe cítí, že by neměly zvířata jíst, protože jejich vlastní srdce je vede  správněji než autorita a "láska" některých rodičů. Pokud budeme tuto jejich čistou touhu srdce respektovat, jistě jim budeme nakonec mnohem větší a přirozenou oporou i ve všem ostatním:

 

ona.idnes.cz/maso-nechci-6-tipu-jak-na-jidelnicek-pro-male-vegetariany-pjb-/dieta.aspx?c=A110728_165509_dieta_job

 

    A jednou jistě nastane  doba, kdy i zabíjení zvířat bude celou společností odsuzováno stejně tak, jako je nyní i námi odsuzován například kanibalismus, mučení, vraždy, terorismus atp. K tomu je ale cesta ještě velmi, velmi dlouhá, protože současný  vývojový stupeň většiny lidstva není dostatečný takové míře vyspělosti ducha a  duše  - a není tím ani úměrný potřebám jejich těl. Ti, kteří se ostatně považují jenom za těla, jednak nikdy nepochopí zákony lásky dostatečně na to, aby se dokázali čehokoliv jim vlastního na bázi požitků dobrovolně zříkat - a jednak skutečně ani nejsou fyzicky schopni z bezmasé stravy vyžít bez újmy na zdraví vlastním. * 

    Proto ani ekonomické argumenty proti vegetariánství, jakkoliv jsou samy o sobě principiální zrůdností, nemohou ani z tohoto hlediska obstát (jinak je fakt, že obnova krajiny po celkovém zatížení zejména velkochovnou produkcí masa nás všechny, bez ohledu na to, co jíme, zpětně stojí nesrovnatelně více peněz, než získáme z faktu, že je maso běžně dostupné - ale skupině, která tento monopol vede, se to finančně aktuálně vyplatí samozřejmě mnohonásobně)  a ti, kdo vydělávaj na smrti zvířat, se jistě o své zisky podstatně bát nemusejí - většina "moderní" společnosti má ke skutečné lásce ještě velmi daleko. 

        Bohužel mnozí jsou v tomto svém barbarství podporování i tezemi obecné "moderní" (a svým způsobem i spirituálně velmi nízké - protože povyšuje mysl nad vědomí, ačkoliv mysl  má ve vědomí naopak svůj zdroj) vědy, která stále označuje člověka za všežravce (ale stává se v ní samozřejmě velmi často, že o pár let později vyjde jiná teze se zcela  jinými výsledky, i toto by měli mít všichni, kdo se jí ohánějí, na paměti), ač jeho linie odpovídá skupině plodožravců (potvrzují to některé srovnávací studie chrupu, trávicí soustavy atp.) - sílící národy s vysokou porodností, kde většina lidí maso naopak vůbec nejí  (například Indie) toto jen potvrzují - protože "moderní" státy mají naopak porodnost a plodnost s klesajícími tendencemi právě tak i jako jim sílí vlivy všech civilizačních chorob, které se jistě takto nejmenují pouhou náhodou.

    * To by však těm, kteří již nyní cíti ve svém nitru mnohem větší světlo, nemělo být podnětem, aby se přestali přizpůsobovat obecným společenským normám, které je zcela zbytečně strhávají vývojově kamsi hluboce dolů a proti jejich vlastní duši. Každý jsme tu zodpovědni za sebe, i za celkový pokrok, na němž se chtě nechtě podílíme. U těchto osob je pak jedení masa často jen návykem a závislostí a není nutné - přesto, kdo se po dlouhých letech běžné stravy pokouší žít bez masa, neměl by spěchat, ale dát tělu čas na přizpůsobení a postupovat s rozumem a moudrostí a někdy i pod dohledem odborníka (aby tělu nechyběly základní živiny, protože jinak by se člověk provinil proti němu a navíc by toto zpětně oslabilo i jeho spirituální aspirace).

    Kdo dobře chápe a vnímá Jednotu všeho stvoření ví, že Vesmír se všemi myriádami bytostí, předmětů a jevů je jeden nedělitelný celek a doslova jedno tělo nacházející se v Prvotním Stvořiteli. A kdo by tedy, a proč, jedl "ze sebe" sama právě takovou část, která mu bude působit největší bolest - tedy tvory, kteří mají vysoce vyvinuté vědomí, jako jsou právě zvířata (a samozřejmě lidé)? Jejich ostře vnímaný a dramaticky prožívaný strach před smrtí a bolest při ní vždy spolehlivě zpětně postihne každého, kdo z toho následně jakkoliv profituje a žije. **

    Toto například velmi dobře zná židovské náboženství, které svými košer předpisy do určité míry neutralizuje tyto a podobné vlivy - přestože jistě nedokáže odstranit všechny, protože zákon příčiny a následku obejít nelze. Proto i modlení se a prosba o odpuštění nad poráženým zvířetem působí jen dílčím (duchovním) způsobem - protože na fyzické úrovni zabíjenému je stejně činěno zlo a to se ke svému vykonavateli také musí na fyzické úrovni vrátit - vrahovi přece také na fyzické úrovni modlitba není nic platná a jde prostě do vězení, ač duchovně mu lítost, pokání a motlitba dokáží pomoci velice účinně - a dokonce jej i omilostnit, co se výše trestu týká (ale podstoupit jej stejně musí, Milost je výjimečný stav, nikoliv neměnné pravidlo). Byli bychom pokrytci, kdybychom se ke zvířatům chovali jinak. Nikomu z nás by se jistě nelíbilo tvořit potravu pro druhé, byť by se nad námi měli předtím i účinně modlit.

    Náboženské předpisy však vždy platí pro vývojový průměr dané skupiny a i ony se v průběhu historie proto zákonitě mění. Například fakt, že za dob Ježíše Krista se jedlo maso, s tímto bezprostředně souvisí. Proto zde ale byla oproti tomu také pravidelná období vcelku velmi tvrdých půstů, protože bylo i na fyzické úrovni co očišťovat a Spirituální Vůdce skupiny to samozřejmě věděl.

 

    Naopak pokrok a čistota spirituální dokonce umožňuje tělu zbavit se nutnosti živit se fyzickou stravou docela:

relax.lidovky.cz/lekari-potvrdili-83lety-jogin-nepotrebuje-jist-ani-pit-a-je-zdrav-p8h-/ln-zajimavosti.asp?c=A100510_130029_ln-zajimavosti_mtr

    Tyto schopnosti se dají i cíleně rozvíjet, ačkoliv ke spirituálnímu pokroku a k Poznání samy o sobě určitě nejsou nutné:

www.youtube.com/watch?v=rPcRVMVK5Xc&feature=youtube_gdata_player

www.jasmuheen.com/

 

    ** I proto je vhodné volit stravu složenou z nižších forem života - kdo skutečně a celistvě inteligentní by se chtěl dobrovolně vystavit nutnosti negativní zpětné vazby (to ale platí všude - i v emocích, myšlenkách, nejen ve všech našich skutcích - čistota musí být nakonec ve všem, jen tak nastává konec karmického otáčení se a je umožněno Poznání)?

     Všechny opravdové spirituální skupiny toto - vlastně jedno z obyčejných a základních pravidel lásky -  znají a také striktně uplatňují jako pravidlo podporované a vyžadované satguruem. Ty benevolentnější z nich potom právě s ohledem na vývojový a karmický stav každého jednotlivého člena (a tím i jeho možnosti a omezení v tomto směru). Platí  ale i u všech společenství skutečně vyspělých duší, protože všude tam je dostatek přirozeně vnímané jednoty stvoření a automaticky projevované lásky vůči němu na všech úrovních. I v dávné historii lidstva již existovalo  mnoho i výjimečných a uznávaných osobností, které se o vegetariánství zasazovaly ještě v dobách mnohem temnějších, než je ta naše - protože dalece a na mnoha úrovních předstihly svou dobu a vynikaly především vysoce rozvinutými  principy lásky.

    A také právě jen společenství takových  lidí, u nichž láska ke všemu převažuje nad jejich ostatními danostmi - a která dokáží její zákony i globálně uplatňovat nejdůsledněji a tím i nejčistěji, mohou očekávat, že se k nim i příroda -  jako Stvořitelův nástroj -  zachová stejně tak pěkně, jako ona k ní. Snadno si pak můžeme utvořit obrázek o tom, jak se nám v budoucnosti povede.

    Láska ale není jen slovo - obsahuje jistě i principy často velmi tvrdé práce, zřeknutí se, sebezapření a oběti - a nakonec i nutnost  vítězství nad egoismem, což už je práce současně ryze duchovní.

    Ne každý je k ní veden z nitra. Ne každý ji vyslyší, když k němu přichází zvnějšku. Ne každý se dá ihned a s radostnou myslí do tohoto velkolepého díla ... ale každý se o to může alespoň pokusit: protože každý den, každá hodina a každá minuta takového úsilí, každý drobeček úsilí jemu věnovaný, se totiž i v hlubinách času vývoje Univerza skutečně počítá a stává se prvotním spouštěcím mechanismem toho největšího pokroku jednotlivce, kolektivu, společnosti, civilizace i lidstva jako takového.

 

 

 

 

    

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2019

Vytvořeno službou Webnode