Afirmace pro 31. týden 2013

31.07.2013 21:35

 

 

Na rok 2013 jsou pro Vás připraveny týdenní afirmace

podle třech listů Ánanda Tarotu (autorka: Ananda Kurt Pilz)

a příběhů ze života a učení Satgurua - Bhagavana Šri Ramany Mahárišiho.

 

 

 

 

29.7. - 4.8. 2013 - 31. týden 2013

 

 

Karty malé i velké arkány (podle pořadí) - dvojka pohárů, devítka mečů, desítka mincí

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

Základní atributy listů (konkrétně) v této sestavě k výkladu textu:

 

Dvojka pohárů - je symbolem především láskyplného setkání všech čistým způsobem zamilovaných, kteří dokáží z tohoto citu oboustranně čerpat bez ohledu na čas a prostor -  a všech spřízněných duší, "svých druhých já" (zde například: setkání se Šrí Ramanou - Satguruem,  které natolik zapůsobilo na duši Hledajícího, že byl vlastně donucen opustit ášram Šrí Aurobinda; vliv Šrí Ramany Mahárišiho na Hledajícího i na dálku atp.)

 

Devítkal mečů - nese nejhlubší možnou vnitřní trýzeň, výčitky, pocity viny, zoufalství a ochromující pocit strachu z prožívání očekávaného zmaru (zde například: nečekané dvojnásobné odmítnutí Šrí Aurobinda a jeho vliv na Hledajícího atp.)

 

Desítka mincí - materiální i nemateriální bohatsví dostačující k plnému prožití všedního, přesto velmi krásného života v jistotě, stabilitě a bezstarostnosti; obraz karty evokuje horu (zde například: zajištění všech potřeb hledajícího v ášramu; zajištění přechodu na správné místo - horu Arunáčalu do ášramu Šri Raman; konečné rozhodnutí Šrí Aurobinda povolit přechod atp.)

 

 

 

Výňatek z knihy - N. Balaráma Reddy: „Mé vzpomínky“, v překladu Ivo Riese, str. 8-9 a 20-21:

 

Jednoho slunečného rána měsíce března roku 1933 v jižní Indii jsem poprvé vstoupil do Ramanášramu. Bylo to krátce před snídaní, ihned mne uvítali a zavedli do jídelny. Jídelna samozřejmě nebyla tak velká jako dnes, byla to budova s doškovou střechou o jedné místnosti směrem na jih od Staré haly, která pro změnu sloužila jako kuchyně, kancelář a koupelna Mahárišiho. Byl jsem požádán, abych se posadil k určenému talíři z banánového listu. Ostatní návštěvníci a stálí obyvatelé ášramu se usadili sami, někteří za přepážku (brahmíni) a další vedle mne. Ke svému údivu jsem zjistil, že sedím hned vedle Mahárišiho, po jeho pravici. Cítil jsem se poctěn tímto místem, pozoroval jsem okolí a obdivoval důvěrnost a neformálnost celé scény. Co se mi však líbilo nejvíce kromě klidu a spořádaně se pohybujících ášramitů, byla atmosféra pronikavého Ticha. To pronikavé Ticho se zdálo zatlačovat mou mysl hlouběji a hlouběji do mého vnitřního bytí.

Seděl jsem tam a divil se: „Tento Maháriši je přístupný v kteroukoliv hodinu; jeho přítomnost vyvolává hluboký vnitřní klid; všechno probíhá tak pokojně, přirozeně a neformálně.“ Došel jsem k závěru, že je to něco naprosto unikátního.

To byla má první návštěva Mahárišiho vroce 1933, kdy mi bylo čtyřiadvacet a půl. Ačkoliv tato návštěva ve mně zanechala hluboký dojem, nepodařilo se mi vrátit se zpět dříve než za dva roky. Nyní věřím, že po dobu těchto dvou let na mně Mahárišiho síla tiše pracovala zevnitř, aniž bych si toho byl vědom.

U Matky a Šrí Aurobinda jsem pobýval pět let. V průběhu těchto let se ke mně vždy chovali laskavě a mile, zatímco mne vedli na duchovní stezce. Má vděčnost a ohled na ně mne vedly k tomu, že jsem si chtěl před odjezdem vyžádat jejich povolení a požehnání. To se ukázalo být mnohem těžší, než jsem si jen dovedl představit.

V Aurobindově ášramu bylo zvykem, že ten, kdo měl nějaké pochyby či otázky, je Šrí Aurobindovi napsal formou dopisu. Všechny dopisy byly denně shromažďovány a předávány Šrí Aurobindovi, který v noci společně s Matkou na všechny písemně odpověděl. Občas, pokud měli hodně práce, jsme vídali světlo celou noc.

Po mém návratu z Ramanášramu jsme tedy napsal dopis, ve kterém jsem je požádal o požehnání a povolení mého přesídlení do Ramanášramu. V dopise jsem napsal, že „protože vaše jóga začíná uvědoměním Sebe, dovolte mi laskavě, abych odešel k Ramanovi Mahárišimu, který klade důraz pouze na uvědomění Sebe, stavu, které ho jsem zatím nedosáhl a kterého možná ani nejsem hoden dosáhnout.“ Odpověď Šrí Aurobinda byla laskavá, ale k mému odchodu z jeho ášramu zcela odmítavá. Napsal: „Obojí, uvědomění Sebe i supramentální stav je možné souběžně rozvíjet a dosáhnout zde. Není proto nutné, abyste chodil tam.“

Byl jsem odpovědí naprosto rozčarovaný. Následně jsem se začal cítit frustrovaný, byl jsem neklidný a malomyslný. V noci jsem trpěl nespavostí a byl jsem plný zmatků. Potom jsem napsal Šrí Aurobindovi druhý dopis se stejným požadavkem. Opět mi to nepovolil. Teprve po dalších pěti měsících  a třetím dopise nakonec Šrí Aurobindo a matka souhlasili a dali mi své povolení a požehnání. Snad si uvědomili, že mým předurčením je odejít, a neviděli jinou možnost, než mému požadavku vyhovět.

 

 

 

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2019

Vytvořeno službou Webnode