Afirmace pro 37. týden 2013

12.09.2013 08:07

 

Na rok 2013 jsou pro Vás připraveny týdenní afirmace

podle třech listů Ánanda Tarotu (autorka: Ananda Kurt Pilz)

a příběhů ze života a učení Satgurua - Bhagavana Šri Ramany Mahárišiho.

 

 

 

 

9.9. - 15.9. 2013 - 37. týden 2013

 

 

Karty malé i velké arkány (podle pořadí) - devítka pohárů, Hvězda, Viselec

 

 

 

 

 

 

 

 

Základní atributy listů (konkrétně) v této sestavě k výkladu textu:

 

Devítka pohárů - nese skvělou náladu, veselí, družnost, příjemné záležitosti prožívané v přátelství, u světských lidí většinou požitkářství, smyslné přehánění - u spirituálních ale velkou radost z každého dosaženého pokroku, může být také předzvěstí zkušeností vnitřní blaženosti (ánandy) zažívané ve společném usilování, je to list, který dovoluje zapomenout každý předchozí nesoulad vztahů (zde například: přátelská péče Ramiaha o svámího poukazem k Bhagavánovi;  Bhagavánova stálá přátelská péče o svámiho a jeho pokrok, ocenění jeho práce také následnou Milostí; Činnasvámího přátelsky starostlivý postoj k odchodu svámího a ocenění jeho práce; celkové téma ánandy v příběhu i její umožnění svámímu atp.)

 

Hvězda - je symbolen vzkříšení naděje a důvěry v Prozřetelnost, Božskou Jednotu, v Nebe (zde například:  samotná Milost Bhagavána, jíž vědomě udělil svámímu, čímž vzkřísil jeho vnitřní život; také ale veškeré dosavadní postoje obou navzájem; svámího šťastný osud; svámího víra v Bhagavána a Boha i po odchodu z ášramu atp.)

 

Viselec - absolutní odevzdání a změna uvědomění jako nutný spirituální akt - anebo bez něj naopak vleklé a zcela neřešitelné problémy a váznutí formou nedostatku energie všeho druhu (zde například: nečekaný prožitek svámího a následné zcela kompletní poddání se jeho vlivu i v životě vnějším - nečekaná změna k trvalému životu v ústraní a meditaci; vzdání se veškeré vnější podpory, zásluh  apod.)

 

Výňatek z knihy "Život podle Bhagavána" od Davida Godmana v překladu Rudolfa Skarnitzla (Anamalai svámí vzpomíná na Bhagavana Šri Ramanu Mahárišiho, jeho učení a ášram tak, jak zde probíhal každodenní život a odpovídá na dotazy hledajících zcela striktně v duchu Bhagavánova učení), str.179 - 181:

 

 

O něco později Jógi Ramiah poznamenal: „Annamalai svámí pracuje velmi tvrdě. Jeho tělo velmi ztuhlo. Měl byste mu Bhagaváne poskytnout nějaký odpočinek.“

Bhagaván s ním souhlasil: „Ano, musíme mu dát volno.“

O několik dní později jsem zašel do Bhagavánovy koupelny, abych mu byl nápomocný při ranní koupeli. Madhava svámí a já jsme mu poskytovali běžnou olejovou koupel a masáž.

Když koupel skončila, Madhava svámí položil otázku: „Bhagaváne, lidé, kteří užívají gandžá léhijam (ajurvédický přípravek, jehož hlavní složkou je konopí), zažívají jakýsi druh ánanda (blaho). Jaká je povaha tohoto ánanda? Je to stejné ánanda, o jakém mluví písmo?

Požívat gandžá je velmi špatným zvykem,“ odpověděl Bhagaván. Pak se hlasitě zasmál a přešel ke mně, objal mne a zvolal: „Ánanda, ánanda! Takto se chovají lidé, kteří berou gandžu.“

Jak mě později Mádhava svámí vyprávěl, nebyl to krátký stisk. Držel mne asi tak dvě minuty. Po prvních vteřinách jsem úplně ztratil uvědomování si těla a světa. Zpočátku jsem měl pocit štěstí a blaha, to však brzo přešlo ve stav, ve kterém nebyl žádný pocit ani prožívání. Neztratil jsem vědomí, pouze jsem si přestal uvědomovat všechno, co se kolem mě dělo. V tomto stavu jsem přebýval asi patnáct minut. Když se mi vrátilo mé normální uvědomování světa, stál jsem v koupelně sám. Madhava svámí i Bhagaván se již dávno odebrali snídat. Vůbec jsem si nevšiml, že otevřeli dveře a odešli, ani jsem neslyšel, že zvon zvonil ke snídani.

Tento prožitek zcela změnil můj život. Jakmile jsem opět nabyl normální vědomí, věděl jsem, že můj život s prací v Ramanášramu skončil. Věděl jsem, že od nynějška budu žít mimo ášram a většinu času strávím v meditaci. Bylo pravidlem, že jen ti, kdo pracovali pro ášram, v něm mohli stále žít. Ti, kdo chtěli strávit čas v meditaci, museli žít někde jinde. Věděl jsem, že musím opustit ášram a starat se sám o sebe, ale myšlenka, že ztrácím své pravidelné jídlo mne nikdy netrápila.

Do jídelny, k mému poslednímu jídlu, jsem dorazil opožděně. Jakmile jsem snídani skončil, vydal jsem se na horu, abych našel Bhagavána. Našel jsem ho, jak sedí na velkém kameni.

Pověděl jsem mu, že jsem se rozhodl opustit ášram, že chci žít v Palakottu sám a meditovat.

Palakottu je malá oblast, která bezprostředně sousedí s ášramem na jeho západní straně. Několik Bhagavánových stoupenců, kteří nechtěli být celý den v ášramu, zde žilo a meditovalo.

„Ó! Velmi dobře! Velmi dobře! Velmi dobře!“ zvolal Bhagaván. Rozhodnutí tak bylo jasně potvrzeno a schváleno. Jak jinak tomu mohlo být, když Bhagaván sám byl tím, kdo zážitkem uspíšil mé rozhodnutí?

Jakmile jsem obdržel povolení Bhagavána, sbalil jsem své věci a uzamkl místnost. Také jsem zavřel všechny ostatní prostory, jejichž obhospodařování jsem měl na starosti.

Činnasvámímu jsem předal svazek klíčů a řekl jsem mu: „Rozhodl jsem se odejít do Palakottu a žít tam. Prosím, vezměte si tyto klíče a ponechte si je.“

Činnasvámí byl přirozeně velmi překvapený a prohlásil: „Proč odcházíte? Tyto budovy jste postavil. Tolik jste tu vykonal. Jak můžete odejít, když jste zde udělal tolik práce? Kde budete spát? Co budete jíst? Budete mít nesmírné potíže, protože nemáte z čeho žít. Neodcházejte, zůstaňte tu.“

Řekl jsem mu, že své rozhodnutí nezměním. Snažil jsem se mu předat klíče, ale on odmítal. Nechtěl jsem se s ním dál přít, a tak jsem předal klíče Subramaniamovi, který byl také v úřadovně a odešel jsem.

Byla to náhlá změna mého života. Po uplynutí několika hodin po prožité zkušenosti jsem vyšel směrem k Palakottu a velmi dobře věděl, že za sebou nechávám můj život naplněný prací.

 

 

 

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2019

Vytvořeno službou Webnode