Afirmace pro 4. týden 2013

22.01.2013 13:48

 

 

Na rok 2013 jsou pro Vás připraveny týdenní afirmace

podle  třech listů Ánanda Tarotu (autorka: Ananda Kurt Pilz) 

a příběhů ze života a učení Satgurua - Bhagavana Šri Ramany Mahárišiho.


 

 

 

 

21.1. - 27.1. 2013  - 4. týden 2013

 

 

Karty malé i velké arkány (podle pořadí) -  král mečů, eso mincí, Viselec

 

 

 

      

 

 

 

 

 

 

 

Základní atributy listů (konkrétně) v této sestavě k výkladu textu:

 

Král Mečů - silná a rozhodná, nesmlouvavá až tvrdá vůdčí mužská mentální a duchovní energie a muži, kteří ji uplatňují (zde například: odmítavá rozhodnutí Činnasvámího, ale i Bhagavána - a užití jeho duchovních sil pro podporu ryzích stoupenců, také Annamalai svámího pokusy  o samostatnost - a nakonec rozhodnutí k podřízení se)

 

Eso mincí - materiální i nemateriální příležitost i štěstí (zda například: zajišťování potřebného Bhagavánem, příchod všech druhů podpory od nejrůznějších stoupenců, ale i přání Annamalai svámího po naplnění těchto potřeb)

 

Viselec - absolutní odevzdání a změna uvědomění jako nutný spirituální akt - anebo bez něj naopak vleklé a zcela neřešitelné problémy a váznutí formou nedostatku energie všeho druhu (zde například: nezdary Annamalai svámího při samostaných krocích a naopak plná a nikdy neselhávající Boží podpora v jeho podrobení se)

 

 

 

 

 

 

Výňatek z knihy "Žít podle Bhagavána" od Davida Godmana v překladu Rudolfa Skarnitzla (Anamalai svámí vzpomíná na Bhagavana Šri Ramanu Mahárišiho, jeho učení a  ášram tak, jak zde probíhal každodenní život a odpovídá na dotazy hledajících zcela striktně v duchu Bhagavánova učení), str. 202 - 205:

 

 

 

                „Když jsem byl v Palakottu asi tak šest let, Činnasvámí vyvinul značný nátlak na Chadwicka a snažil se ho přemluvit, aby mne přestal podporovat. Od té doby mi Chadwick přestal posílat jídlo. Místo toho mi začal dávat padesát rupií každý měsíc. To bylo stejně dobré jako dřívější ujednání, protože mé potřeby byly pokryty více než dostačujícím způsobem.

               Činnasvímá nezašel přímo za Chadwickem, ale použil k tomu muže jménem Nárájána Ajer, který dělal prostředníka. Tento muž sdělil Chadwickovi následující zprávu: „Musíte přestat s podporováním Annamalai svámího. Před ostatními stoupenci to nevypdá dobře. Kdžy se všichni stoupenci, kteří tu teď pracují, chytnou nějakého bohatého stoupence a opustí nás, pak tu nebude nikdo, kdo by sloužil Bhagavánovi a kdo by se staral o ášram.“

               Zprvu Chadwick nedbal pokynu a pokračoval v mé podpoře. Ale když mu Činnasvámí opakovaně posílal podobné zprávy, věděl, že musí nějak zareagovat. Nacházel se v obtížné situaci. Chtěl mne nadále podporovat, ale nechtěl také urazit Činnasvámího. Ze zkušenosti se životem v ášramu věděl, že Činnasvámí často vyloučil nějakého stoupence, když se vzpíral jeho přání. Jelikož Bhagaván nikdy v takových případech nezrušil Činnasvámího rozhodnutí, věděl, že by mohl být vyloučen, pokud mne bude dále podporovat. Chadwick velmi správně usoudil, že Bhagaván je jedinou osobou, která může v té věci správně poradit. Když se spolu procházeli po hoře, Chadwick mu vysvětlil svou situaci.

               „Podporoval jsem Annamalai svámího mnoho let. Nyní mi však Činnasvámí posílá opakované výzvy, že musím tuto pomoc zastavit. Mám mu nadále pomáhat nebo ho mám nechat?“

               Bhagaván odpověděl: „Kdo jste, že pomáháte Annamalai svámímu?“

               Chadwick nechtěl přestat s podporováním ani po Bhagavánově pokynu. Pokračoval v podpoře ještě několik málo týdnů než pochopil, že jeho prvotní povinností je poslechnout pokyn Bhagavána.

               To pro mne byla ovšem velmi obtížná situace. Když mi Chadwick pověděl o postupech Činnasvámího, věděl jsem, že má podpora může každým okamžikem přestat. Kdybych byl měl větší víru v Bhagavána, pak bych si byl jist, že se mne Bhagaván nikdy nezřekne. Mé obavy se rozptýlily při jedné podivné příhodě, která se udála na hoře. Potloukal jsem se v noci po nižších úbočích hory, byl právě úplněk a dělal jsem si starosti co bude, až mě Chadwick přestane podporovat.

               Když tu se náhle hlasitě ozvalo za skalou: „Dítě, neboj se! Dítě, neboj se! Dítě, neboj se!“

Důkladně jsem prohlédl prostor a okolí, odkud hlas mohl vycházet, ale nikoho jsem nemohl najít. Nakonec jsem došel k názoru, že ke mně promluvil sám Bhagaván. Ačkoli to nebyl jeho hlas, přece třikrát opakovaná věta byla pro něho typická.

               Nějaký čas předtím, než jsem obdržel ujištění od Bgahavána, jsem se rozhodl, že si budu jídlo vyžebrávat, abych tak zmírnil napětí, ve kterém se Chadwick nacházel. Došel jsem k závěru, že namísto závislosti na někom jiném, budu chodit pro bhikšá (vyžebrávání jídla) do města.

               Jelikož to však vyžadovalo větší změnu mého životního stylu, bylo mi jasné, že napřed musím požádat Bhagavána o schválení. Původně mi říkal, že nemám o nic žebrat, ale myslel jsem si, že mi nyní poskytne povolení, abych ušetřil Chadwicka dalších nesnází. Jednou večer, když jsem seděl v hale, vysvětlil jsem Bhagavánovi svou situaci a prosil jsem ho o povolení, abych mohl chodit pro bhikšu. Bhagaván asi patnáct minut nepromluvil. Po uplynutí tohoto času jsem vstal, abych odešel, neboť jsem věděl, že Bhagavánovo dlouhé mlčení naznačovalo, že mi povolení dát nehodlá. Bhagaván mi neočekávaně řekl, abych se zase posadil. „Tak dlouho jste seděl,“ prohlásil, „proč najednou stojíte?“

               Tak jsem se znovu posadil. O několik minut později vešel do haly Arumugam, který mi pomáhal stavět domek a čistit cestu, po které chodil Bhagaván.

               Všiml jsem si, že venku za dveřmi nechal velký pytel rýže.

               Když jsem se ho zeptal, co ta rýže venku, odpověděl: „Přinesl jsem rýži pro vás. Náhle jsem pocítil nutkání vám něco dát.“

               Časová shoda s příchodem Arumugama byla odpovědí Bhagavána na mou žádost: Nemám nikoho o nic prosit. Mám záviset na tom, co mi stoupenci sami od sebe poskytnou.

               Činnasvámí byl velmi znechucen, když se doslechl, že Arumugam mě také podporuje. Řekl mu, že když bude pokračovat v poskytování potravin, zakáže mu vstup do ášramu. Pro Arumugala to byla velká hrozba, neboť nebyl jen stoupencem, ale současně si většinu peněz vydělával stavebními pracemi v ášramu. Arumugam byl tímto příkazem vyveden z míry.

               „Co jsem udělal špatného?“ ptal se Bhagavána. „Pouze jsem pomáhal Annamalai svámímu. Je to správné, že mám být vyhozen z ášramu jenom proto, že jsem pomáhal jinému stoupenci?“

               Jak jsem již dříve zmínil, Bhagaván nikdy nezakročoval, když Činnasvámí propustil nějakého pracovníka nebo sdělil stoupenci, aby opustil ášram. Proto řekl Arumugamovi: „Proberte tu věc s Činnasvámím. Není mou věcí, abych do takových záležitostí zasahoval.“

               Arumugam, podobně jako Chadwick před ním, se neochotně nařízení Činnasvámího podřídil.

               Starosti o peníze a výhrůžky s vyloučením, to všechno bylo součástí Bhagavánovy lílá (božské hry). Posílal na stoupence zkoušky a pokušení, ale nikdy neopustil ty, kteří v něho měli víru. To vše se mi zcela jasně vyjevilo, když mě Chadwick nakonec neochotně přestal podporovat. Hned následující den jsem dostal tři rupie, za okolností zcela podivuhodných. Jeden Bhagavánův stoupenec, jménem Adivíraghavan Pillai, žil ve vesici Telur, která je nedaleko Vandavasi (třicet mil východně od Tiruvannamalai). Již několik dní pociťoval nutnost poslat peníze nějakému sádhuovi ve Šrí Ramanášramu. Byla to nejasná pobídka, protože nikoho konkrétního neměl na mysli. Pak měl najednou v noci sen, při kterém viděl slova Anamalai svámí, Palakottu napsaná na kusu papíru. Tak mi následující den poslal tři rupie. Neposlal je přímo, ale jménem Džajaram Mudaliara, muže, který žil také v oné vesnici. Napsal jsem tomu Mudaliarovi děkovný dopis, ve kterém jsem se zmínil, že peníze jsem obdržel hned den poté, co se zastavil můj jediný zdroj příjmů.

               Asi tak po týdnu se dostavila skupina stoupenců z oné vesnice a pověděli mi, že chtějí pečovat o mé potřeby. Po mnoho let mi dávali dostatek peněz, abych se mohl uživit. Není to krásný příklad Bhagavánovy milosti? Když jsem poprvé přišel k Bhagavánovi, Šrí  Ramanásram zabezpečoval všechny mé potřeby. První den, co jsem přišel do Palakottu, převzal péči Chadwick a vykonával ji po dobu šesti let. Den poté, co Chadwick zastavil svou podporu, Bhagaván poslal ony vesničany, aby o mne pečovali. Bhagaván mně zdůrazňoval, abych nikdy o nic nežádal. Jelikož by nikdy nedovolil, abych hladověl, musel vědět, že je mi osudem určeno, abych po celý život dostával materiální podporu.

               Můj život s Bhagavánem mě naučil, co je to víra, poslušnost a podrobení se. Když jsem se řídil Bhagavánovými slovy nebo měl naprostou důvěru v to, že bude pečovat o veškeré mé duchovní a fyzické potřeby, běželo všechno dobře. Když jsem se pokoušel utvářet svůj osud sám (na příklad, když jsem chtěl žít v jeskyni nebo když jsem chtěl utéci do Poluru), věci dopadaly špatně. Život mne poučil o hodnotě a nezbytnosti úplného podrobení. Když se člověk zcela podrobí Bhagavánovi; když má člověk dostatek víry v Bhagavána, aby přestal dělat plány do budoucna; když se dokáže zbavit všech nejistot a obav tím, že má víru ve všemohoucnost Bhagavána – pak a jedině pak Bhagaván přizpůsobí, zformuje a přetvoří okolnosti tak, že naše duchovní i fyzické potřeby budou vždy uspokojeny.

 


 

 

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2019

Vytvořeno službou Webnode