Afirmace pro 52. týden 2013

23.12.2013 18:56

 

Na rok 2013 jsou pro Vás připraveny týdenní afirmace

podle třech listů Ánanda Tarotu (autorka: Ananda Kurt Pilz)

a příběhů ze života a učení Satgurua - Bhagavana Šri Ramany Mahárišiho.

 

 

 

 

23.12. - 29.12. 2013 - 52. týden 2013

 

 

Karty malé i velké arkány (podle pořadí) - osmička mečů, sedmička mincí, osmička holí

 

 

 

 

Základní atributy listů (konkrétně) v této sestavě k výkladu textu:

 

Osmička mečů - přináší opakované pochybnosti jako výraz vnitřních překážek, omezování a vymezování sebe myslí a tím podléhání její vládě, potlačování cenných a zářivých, šťastných částí nás samotných (zde například: opakované pochybnosti a nejasnosti tazatele a hledajících obecně vyjádřené v jednotlivých dotazech v ukázce)
 

Sedmička mincí - je symbolem pomalého, ale o to pevnějšího a stabilnějšího růstu a hodnotného pokroku (zde například: řešení předkládaná svámím, která mají být uplatňována ve vytrvalém a nekolísajícím duchovním snažení, a která jako jediná přinášejí možnost zbavit se všech trýznivých dilemat a dosáhnout našeho přirozeného stavu  - Spirituální Seberealizace)
 

Osmička holí - list často až přílišného přílivu energie a vládce času - jeho ukazatel a urychlovatel všech neočekávaných událostí a změn, které už jsou - netušeny - dávno v pohybu; význam karty se pak odvíjí výhradně od karet okolo stojících (zde například: poukaz na iluzornost času a všeho projeveného, především ale všech našich vlastních klamů, které jako jednotlivé vrstvy spirituální nevědomosti překrývají naši pravou přirozenost - Átman; ujištění, ilustrované příběhem krále, že když nakonec natrvalo opustíme svá klamná přesvědčení a ztotožnění s tělem a myslí, spirituální Probuzení je okamžité; v období Vánoc každoročně působí i v našem hmotném světě výrazné spirituální vlivy, které jsou tomuto vnitřnímu "hledání" a Uvědomění velmi nakloněny )
 

 

 

 

Výňatek z knihy "Život podle Bhagavána" od Davida Godmana v překladu Rudolfa Skarnitzla (Anamalai svámí vzpomíná na Bhagavana Šri Ramanu Mahárišiho, jeho učení a ášram tak, jak zde probíhal každodenní život a odpovídá na dotazy hledajících zcela striktně v duchu Bhagavánova učení), str.285-287:

 

 

Otázka: Jsem přesvědčen, že jsem, ale nejsem přesvědčen o tom, čím jsem. Intelektuálně chápu, že jsem átman, ale nezažívám to. Musím vynaložit mnoho úsilí.

Annamalai svámí: Abyste zažil átman, musíte se hluboko ponořit do Vědomí „Já jsem“.

Otázka: Míníte tím, že tam mám podržet mysl?

Annamalai svámí: Pokud vidíte lano jako lano, pak není žádného hada. Také víte, že tu žádný had nikdy nebyl.

Když si přestanete představovat, že jste tělo a mysl, skutečnost sama od sebe začne zářit. Ustálíte-li se v tomto stavu, poznáte, že mysl se nikam nepohybovala, protože pochopíte, že nikdy opravdu neexistovala „Držení mysli v jejím zdroji“ je jen jiným označením pro „pochopení, že nikdy neexistovala“.

Otázka: Ale jak se má člověk probudit neustálého tělesného vědomí? Aby se Vědomí mohlo projevit, člověk musí mít tělo.

Annamalai svámí: Když se dosáhne neustálá meditace, při které je Vědomí jednou skutečností, ve které se všechny jevy objevují a zase mizí, pak taková meditace se děje na základě sattvické mysli. Taková aktivita likviduje a rozpouští tamas a radžas, které způsobují zakrývání skutečnosti.

Lidské tělo je jediným vhodným nástrojem pro realizaci neprojeveného átmanu. Tělem a myslí můžeme zkoumat i odkrýt, že skutečnost zůstává tělem a myslí nedotčena. S dobrým vozem můžeme dosáhnout místo určení rychle. Víme, že vůz není osobou a že osoba je ve voze. Neměli bychom si myslet „já jsem tělo“. Měli bychom se dívat na tělo stejným způsobem, jako se díváme na vůz. Měli bychom zastávat názor: „Tělo je užitečným vozidlem. Když ho budu udržovat a dávat mu dostatek pohonné látky, mohu jej použít, aby mě dovezlo k cíli.“

Otázka: Je jedno, do jaké míry jsem klidný a jakou mám mysl, nikdy nevidím svět jako nedělitelný celek. I když je mysl úplně tichá a já otevřu oči, stále vidím světa jako oddělený objekt.

Annamalai svámí: Když ten, který vidí, zmizí, odchází s ním svět mnohosti. Když ten, který vidí, zmizí, nevidíte jednotu a nedělitelnost, ale vy jste onou jednotou. Nikdy nemůžete vidět átman nebo brahman, můžete tím pouze být.

Na náhrdelníku je noho perel, ale uvnitř nich je jedna spojující nit. Podobně je jedno Vědomí, které se projevuje ve všech formách,  ve všech tělech. My ho takto nevidíme. Myslíme si: „Já jsem perla, proto všechny ostatní perly jsou ode mne odlišné.“ Když myslíme takto, pak samovolně přehlížíme společnou nit, která vše spojuje. Když prohlížíme každou jednotlivou perlu, může se zdát, že je mezi nimi mnoho rozdílů, ale uvnitř nich je všem společná nit. Nit, která spojuje celý vesmír do jediné bytosti, je váš vlastní átman. Těla se mohou zdát zevně rozdílná, ale Vědomí, které je oživuje, je jediné a stejné ve všech.

Není to všem úplně bezchybná analogie, protože z hlediska átmanu není žádného rozdílu mezi perlami a nití. Všechny jsou jedinou skutečností. Tělo, mysl i svět jsou všechno projevy jediné skutečnosti.

Všichni děláme velkou chybu: pokládáme tělo a mysl za pravé Já a zapomínáme na neomezené, v nich jsoucí Vědomí, které je naší skutečnou existencí. Džňánin si uvědomuje, že všechna těla, mysli a tento svět, existují uvnitř jeho vlastního Já, átmanu. Ale ten, kdo nerealizoval pravdu o svém svrchovaném Já, vidí sebe a ostatní jako rozdílné bytosti, cítí se od nich odlišný.

Otázka: Jsme zvyklí vidět rozdíly. Je nemožné to zastavit.

Annamalai svámí: Zvyku vidět rozdíly, rozličnosti, se můžeme vzdát, když realizujeme átman. Dokud zůstáváme v úrovni těla a mysli, není možné se toho vzdát. Proto jděte ke zdroji projevení. Tam není žádných rozdílů.

Vzdát se totožnosti s tělem a myslí je tapas, samádhi, dhjána a ništhá (přebývání v átmanu jako átman).

Spirituální hledající mají zvláštní zvyk: očekávají, že najdou cestu, dosáhnou, objeví, zažijí nebo realizují átman, svrchované Já. Zkoušejí tolik věcí, protože nemohou pochopit, že již átmanem jsou. Je to jako bychom chodili sem a tam a hledali vlastníma očima naše oči.

Proč si představujete, že máte zažít nějaké nové zkušenosti, které máte objevit či nalézt? Právě nyní jste átmanem a jste si toho právě nyní vědom. Pocit „já existuji“ je átman. Předstíráte, že ho nezažíváte nebo ho zakrýváte všemi možnými klamnými idejemi, a pak běháte a hledáte, jako by to bylo cosi vnějšího, co by se mělo dosáhnout či nalézt. Existuje příběh vyprávějící o někom podobném.

Byl jednou jeden král, který si najedou začal představovat, že je chudým sedlákem. V tom stavu dostal nápad, že by měl zajít za králem, protože ten mu bude moci pomoci tím, že mu dá nějaké peníze.

Začal hledat krále na mnoha místech, ale nikde ho nemohl najít. Na konci hledání byl velmi sklíčený, protože ať dělal, co dělal, k žádnému výsledku se nedobral. Jednoho dne na silnici potkal člověka, který se ho ptal, proč je tak smutný. Odpověděl mu: „Hledám krále, neboť si myslím, že může vyřešit mé problémy a učinit mne šťastným, ale nikde ho nemohu nalézt.“

Muž ho však již poznal a řekl mu s určitým podivením: „Ale vždyť vy jste král!“

Králi všechno došlo a vzpomenul si, kdo je. Všechny jeho problémy skončily v okamžiku, kdy si uvědomil svou skutečnou totožnost.

 

 

 

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2018

Vytvořeno službou Webnode