I. Átma sakšatkara

24.01.2011 22:40

 

Sebrané spisy RAMANY MAHÁRIŠIHO  - překlady z ágam (vydal a anotoval Arthur Osborne)

 

– The collected works of RAMANA MAHARSHI translantions from the agamas (edited

and annotated by Arthur Osborne) – Vydal v roce 1959 Sri Ramanasramam,

Tiruvannamalai

 (převzato z knihy „Tak pravil Ramana Maháriši“ str. 99-110 v překladu a s komentáři pana ing.Jiřího Vacka - s jeho laskavým svolením - https://www.jirivacek.cz/ )

 

 

I. ÁTMA SAKŠATKARA

Moudrost vše zahrnující

 

     Žehnající verše Šri Bhagavána Mahárišiho:

     Átma Sakšatkara, kterou učil Išvára, Jáství všech, svého syna Guhu, je nyní

předkládáno v tamilštině tím samým nejvyšším Pánem, který dlí v mém nitru.

 

    

     Text

     1. a 2. Vysvětlím ti, Guho, jinou metodu, s níž lze jasně si uvědomit

nerozlišené, nehmotné, jemné a imanentní absolutno, jehož uvědoměním se mudrc

stává Šivou. Tato metoda nebyla dosud nikomu vyložena. Naslouchej nyní!

 

     3. Tato metoda byla předávána posloupností mistrů, avšak není vysvětlena

rozdílnými filosofickými systémy. Jejím cílem je záchrana z pout samsára. Je

transcendentální a mohou ji všichni použít.

 

      Komentář: Ágama je praktickou učebnicí stezky poznání a z tohoto hlediska

je nutno ji chápat. Podává návody a pokyny k duchovní praxi a nikoliv

filosofické spekulace. Učení ágamy je třeba realisovat v praxi a nikoliv pouze

je přečíst a spekulovat o něm.

 

 

     4. a 5. Jsem tím, jenž je v nitru všech duší, všudypřítomný, jsem základem

nauky, nepochopitelný, vládnu všemu, jsem nad základy, nad řečí a myslí. Tak mám

být uctíván za současného udržování naprostého klidu mysli.

 

 

       Komentář: Žák má neustále, tj. po celý den udržovat přesvědčení o své

totožnosti s božstvím, jež je čistým bytím, vědomím a blažeností. Toto

přesvědčení se vztahuje na náš základ, na naše pravé Já a nikoliv na tělo či

mysl. Současně je nutno cvičit klid mysli pomocí soustřeďování na božství a

udržování mysli bez proměn. Bez myšlení, cítění či představování a hlavně bez

reagování na to, co se děje z hlediska párů opozic, neboli potlačovat postoje

jako „to je příjemné, toto je nepříjemné, či žádoucí, nežádoucí“ apod. Je

zřejmé, že např. při práci se myšlení nevyhneme. Postačí však, když se oprostíme

od všech zbytečných hnutí mysli. Nutno cvičit po celý den nejen formálně, tj. v

klidu a o samotě, ale hlavně neformálně, při vykonávání denních povinností.

 

 

     6. a 7. Jsem to, co je nerozlišené, absolutní poznání, jsem to, co je

věčné, pevné, nekonečné, nepopsatelné, co nemá předchozí příčinu ani obdobu a co

je bez tvaru, co nepodléhá rozkladu, co je v klidu a překračuje smysly, co je

neprojevené a přece bez pochyb rozeznatelné.

 

 

     Komentář: Pokračuje popis absolutního jáství pro lepší pochopení žáka a

proto, aby měl v mysli oporu pro své cvičení.

 

 

     8. Jsem zcela jistě nejvyšším božstvím, jehož samotné bytí je podstatou

všech manter a které je překračuje a prostírá se za stvořením a jeho zničením.

 

 

     Komentář: Žák se má vciťovat představou podle výše uvedených popisů do své

pravé podstaty, která není ani tělem, ani myslí, ani není jimi omezena, ale je

nekonečným a nehmotným čistým vědomím, bytím a blažeností. Smyslem uvedených

popisů není oslava božství, ale návody pro žáka, které jej mají dovést do stavu

totožnosti s božstvím.

 

 

     9. Pronikám všechno stvořené, ať je viditelné, či neviditelné, pohyblivé či

nehybné. Jsem zcela jistě pánem všeho a vše projevené vzniká ze mě.

 

 

   10. Tento vesmír se všemi svými světy a tvary od šakti (dynamický princip

Jáství) až k planetě Zemi se nalézá ve mně.

 

      Komentář: Nestačí pouze přijmout výše uvedené přesvědčení, ale je nutno

skutečně používat veškerý projevený svět jako obsah našeho vědomí, což se cvičí

tak, že pozorujeme tělo, mysl i svět a uvědomujeme si, že vše pozorované se

nachází v našem vědomí a nikoliv mimo mě a že my sami jsme vědomím, které

zahrnuje osobního pozorovatele, proces pozorování i vše pozorované. Jinak

řečeno: Jsme brahman, božství, které je posledním pozorovatelem, ve kterém se

spojují osobní pozorovatel, proces pozorování i vše pozorované; dosažení tohoto

stupně je jednotou pozorovatele (tj. osobního pozorovatele), pozorování a

pozorovaného.

 

 

    11. Pronikám vše, cokoliv je viděno či slyšeno ve vesmíru ať uvnitř či vně

(vztaženo na osobnost žáka).

 

 

     Komentář: Božství v sobě nejen vše obsahuje, viz. verš 10, ale současně i

vše proniká, protože je základem všeho. Proto žák musí cvičit i tento aspekt

božství a vciťovat se do „postoje“, že je vědomým bytím, které proniká všechny

tvary a to nejen zevní, ale i vnitřní např. naše tělo, představy, city, myšlenky

a současně je jejich základem. Když jsou obě tato cvičení zvládnuta, to je

postoj absolutního pozorovatele a vše pronikajícího nehmotného základu, je nutno

je spojit v jeden jediný postoj, ve kterém jsem zajedno s absolutním, vše

obsahujícím božstvím, které současně i vše projevené proniká jako jeho podklad.

Realisovat brahman (sat, čit, ánanda) znamená být brahman, to je zakoušet sama

sebe jako brahman ve všech jeho aspektech. Proto je nutné zvládnutí uvedených

cvičení.

 

 

    12. Ten, kdo uctívá boha a myslí si, že jeho já je odděleno od Šivy, je

ovládán nevědomostí a proto se nemůže sám Šivou stát.

 

 

     Komentář: Největší překážkou realisace je myšlenka „nerealizoval jsem“, Jak

říká často Ramana Maháriši. Jsme to, co si myslíme, že jsme. Jelikož je mysl

tvůrčí silou jáství neboli je jeho šakti, myšlenka, přesvědčení či víra, že jsem

tělem a myslí, vytváří a udržují svou tvůrčí silou ego, nepravé já neboli

nevědomost, že jsme tělem a myslí. Dokud pěstujeme toto chybné přesvědčení

mysli, nemůžeme realisovat. Myšlenka „jsem Šivou“ (božstvím) není ani rouháním,

ani fantazírováním, ale pevným a základním předpokladem realisace. Nemůžeme si

přece myslet, že jsem tělem a myslí a současně si chtít uvědomit sama sebe jako

čisté vědomí či božství. Tato praxe má ovšem svá úskalí a sice tehdy, když

nesprávně s božstvím ztotožníme své ego, mysl či dokonce tělo. Je tragikomické,

když někteří i velmi pokročilí žáci si myslí, že cokoliv je napadne nebo cokoliv

učiní, je božské a zatím pouze jen vyjevují své velmi sobecké vásany a pošetilé

názory na věci, o kterých vůbec nic neví. Myšlenka, vlastně pevná víra a

přesvědčení „Jsem Šiva“ se týká naší pravé podstaty a ničeho jiného, zejména ne

našich vásan, přání a činností, ať již v oblasti mysli (myšlení, cítění,

představování) nebo oblasti tělesné. Zde platí bez výjimky zákonitosti

dualistického světa, zákon karmy, lásky, etika a jógické či náboženské

disciplíny. Jednání v postoji „jsem božstvím“ a proto vše co učiním, je božské,

by bylo duchovní katastrofou, dokud zbývá i jen nepatrný zbytek ega. Tak jako

tělo i nejvyššího mudrce dokonale sjednoceného s božstvím utrpí popáleniny, když

přijde do styku s ohněm, tak i všechny naše činnosti, dokud máme i jen stopu

ega, přinášejí mechanicky odezvu, která je daná jejich náplní bez ohledu na to,

zač je považujeme my sami. Správné uplatňování přesvědčení „jsem brahman“ v

zevních činnostech je pěstování lásky a dobra ke všemu a pro všechny a

odbourávání všech činností a reakcí, jejichž podkladem je přesvědčení, že jsme

tělo či mysl. Budeme se tudíž například cvičit v omezování tělesných žádostí a

nikoliv v jejich nekontrolovatelném vyplňování na podkladě přesvědčení, že jsme

brahman. Každé zlé, nepřátelské nebo neinteligentní a sobecké chování je jen

dokladem a důkazem, že jsme egem, tj. tělem a myslí a nikoliv brahman. Jak by

člověk, který je brahman mohl ubližovat druhým, když je v nich on sám? Dobro,

které prokazujeme jiným, prokazujeme sami sobě. V příhodách Svámi Ramdáse se

dočteme, jak se rozhodl někam odjet a dříve než skupina dorazila k cíli cesty

přikázal otočit auto a vrátit se zpět. Na udivené dotazy uctívatelů, odpověděl v

tom smyslu, že Ráma (Bůh) nejprve chtěl, aby tam jel, pak však opět, aby se

vrátil. Při vší úctě, kterou ke Svámi Ramdásovi chovám, nepokládám podané

vysvětlení za správné. Přání někam jet či nejet jsou osobní myšlenky a vásany a

s vůlí boží nemají nic společného, jak dobře si uvědomil Svámi Vivékananda na

konci svého života, který i u všech svých nejušlechtilejších činů objevil

egoistické motivy.

 

 

     13. Vzdej se klamu své oddělené totožnosti odlišné od Šivy a soustřeďuj se

trvale na nerozdělenou jednotu „jsem On, jenž je znám jako Šiva.“

 

 

     Komentář: Rozpuštění nevědomosti, která spočívá v klamném přesvědčení o

naší totožnosti s tělem a myslí předpokládá za prvé: uvědomit si, že nejsme

tělem ani myslí a že nejsme jimi omezeni. Za druhé: uvědomit si, že jsme

neomezeným, nehmotným a věčným vědomím bytí. Duchovní praxe vedoucí k tomuto

cíli se odvíjí v rámci těchto dvou pravidel, tj. uvědomování si, co nejsme a co

jsme.

     Nejde ovšem o názory mysli, i když se jich používá. Ve smyslu výše

uvedených dvou návodů je nutné střežit a usměrňovat všechny reakce mysli a

současně neustále udržovat či cvičit vědomí božství.

     Když nás například potká něco nežádoucího, nedovolíme mysli rozvíjet stav

„jsem poškozen, je to zlé, nepříjemné atd.“, ale udržujeme mysl v klidu a ve

vědomí, že jsme brahman, kterého se nic nemůže dotknout. Rovněž trvale cvičíme

stav absolutního pozorovatele a stav vše pronikajícího vědomí a stav „jsem Šiva“

(viz. příslušné verše).

 

 

14. Ten, kdo je pevný v nazírání (kontemplaci) neduální jednoty, spočívá v

Jáství všech bytostí a uvědomuje si immanentní, všepronikající jednotu. O tom

není pochyb.

 

 

     Komentář: Pravé Já všech bytostí je totožné. Jedním z cvičení stezky

poznání je i uvědomování si této pravdy. Pocit totožnosti s naším vnitřním Já se

cvičíme zakoušet i v druhých, soustředěním se na čisté bytí, které je jejich i

naším podkladem.

 

 

15. Ten jogín má dokonalé poznání, jenž vězí pevně v nedvojnosti a je prost

myšlenek.

 

 

     Komentář: Trvalý prožitek, že vše i projevený svět je čisté vědomí, je

dokonalým poznáním a cílem cesty. Dosahuje se tak, že si uvědomujeme, že vše

projevené je nejen ve vědomí a proniknuté vědomím, ale že je vědomím samým. K

poznání, že základem světa je vědomí, přistupuje přímé zření světa jako vědomí.

Naprostý zánik myšlení, či jeho nepřítomnost není možný, avšak mysl a její

činnosti (myšlení, cítěn, atd.) musí být zakoušeny jako neoddělené od Jáství,

jako totožné s ním. To se však opět týká podstaty, ne však obsahu myšlení.

 

 

16. Jáství, které písma popisují jako nezrozené božství, beztvaré a bez

vlastností, je mým jástvím. O tom není pochyb.

 

 

     Komentář: Jáství všech bytostí i Boha je jedno a totéž a je jím essence

bytí a vědomí. K uvědomění této pravdy je ovšem nutné si nejprve uvědomit v

našem nitru naše pravé Já, což se nejsnáze dosahuje átmavičárou, tedy metodou,

ve které obracíme veškerou pozornost na princip bytí či uvědomovací, jenž je

naší essencí.

 

 

17. Ten, kdo si není vědom jáství, je živočišným tvorem, který je podroben

stvoření, udržování a ničení. Ten, kdo se neustále uvědomuje jako Šiva, (kdo

neustále bdí v čistém vědomí) je bez pochyb věčným a čistým Šivou.

 

 

     Komentář: Verš zdůrazňuje nutnost nepřetržité a celodenní duchovní praxe a

úsilí, které musí trvat tak dlouho, dokud nezmizí ego a není dosaženo

samovolného a trvalého uvědomování se jako božství. Praxe k tomu vedoucí byla

popsána již dříve a jejím principem je trvalé uvědomování si, že my i veškerý

projevený svět je čistým vědomím a bytím. Reakce mysli musí ovšem být v souladu

s touto skutečností.

 

 

18. Neustále pátrejme po jáství pečlivým rozlišováním transcendentálního od

obecného a jemného od hrubého. Já musí být neustále hledáno a zkoumáno a

uvědomováno bdělým žákem.

 

 

     Komentář: Já od nejá rozlišujeme metodou „toto není já“. Vše, co má tvar a

hmotu, co se mění a hlavně vše co můžeme pozorovat, není já, ale předmětem,

který já, jež je posledním pozorovatelem, pozoruje. Tímto způsobem vyloučíme

vše, co není já. To co zjistíme átmavičárou, uvědomováním si toho a uvědoměním

se jako to, co si v nás uvědomuje přítomnost i nepřítomnost předmětů

pozorovaných a hlavně existenci sama sebe, to je naše pravé Já. Pozorované

předměty mohou být vnitřní, což jsou naše myšlenky, city, tělo, představy nebo

zevní svět. Z hlediska metodiky stezky poznání je ágama nedůsledná. Poznání

brahman, skutečnosti za zevním světem je možné pouze na základě poznání átman,

našeho pravého, vnitřního jáství. Nejprve musíme pomocí átmavičáry poznat sama

sebe, tj. uvědomit se jako čistý vědomý princip bytí a pak teprve můžeme zažít,

že stejný princip bytí i vědomí je i základem projeveného světa mimo nás.

Jestliže Ježíš říká: “Já jsem (jsou) dveře“, pak má na mysli právě výše uvedené

tvrzení. Poznání, neboli uvědomění, že jsem neprojeveným bytím a vědomím, je

vstupem do království nebeského, neboli do říše ducha, neboť Kristovo království

a všech mudrců a světců vůbec „není z tohoto světa“, tj. není ničím hmotným,

nemá ani tvar ani místo, ve kterém a kde by existovalo. O bdělém žákovi se mluví

proto, že k dosažení tohoto stavu je nutná trvalá bdělost nad reakcemi mysli.

Jakmile zareagujeme naší myslí nesčetným opakováním vrytého stereotypu „jsem

tělo či mysl“ na jakoukoliv zevní či vnitřní událost, např. na cit či poškození

těla, padáme zpět z vědomí do ega, z ducha do hmoty. Nestačí prožívat hluboká

samádhi a meditaci. Když naše mysl reaguje, ničí tím ovoce meditace. To je také

důvod i příčina mnohdy neutěšeného stavu mysli i v meditaci velmi pokročilých

žáků, kteří nepěstují důsledně disciplínu mysli a dovolují jí reagovat v mezích

párů opozic „žádoucí, příjemné“ a „nežádoucí a nepříjemné“. Tyto reakce jsou jen

projevy ega a z ega pocházejí. Jsme-li jimi zmítáni, vládne pak nikoliv Já, ale

ego a proto trpíme.

 

 

19. Transcendentální (nadsmyslové) je nejvyšší a je také nirvánou, zatímco

konkrétní je podrobeno procesu tvoření. Mantry představují hrubý aspekt, zatímco

meditace (hluboké soustředění) představuje jemný aspekt.

 

 

     Komentář: Dosažení svrchovaného stavu je vysvobozením z koloběhu zrodů a

smrtí, které jsou dány naším ztotožňováním se s tělem a myslí. Meditace ve formě

hledání „Já“ nebo spočívání v něm je vyšší praxí než opakování mantramů, které

je přípravou na meditaci.

 

 

20. a 21. Ó Šadanáno! (bůh se šesti tvářemi). Jaký význam mají všechna tato

slova? Rozmanitost tvarů existuje pouze v jáství a tvary jsou promítány zevně

nevědomou myslí. Jejich objektivita je vytvářena současně s myšlením o nich.

 

 

     Komentář: Svět je v nás, v čistém všeobsahujícím vědomí. Klam jeho

existence vně nás je dán chybným umísťováním naší bytosti do těla a ztotožněním

s ním. Dokázat objektivní existenci čehokoliv mimo vědomí je nemožné, protože

každý takový důkaz či svědek existuje opět pouze v našem vědomí a nikoliv mimo

ně.

 

 

22. Vyložil jsem ti stručně metodu k poznání jáství. Kdo ji použije, uvědomí si,

že vše je pouze jáství.

 

 

23. V této nauce není místa pro bohy, védy, oběti či dary. Spočívej pevně ve

vědomí jáství, které je čisté a vše zahrnuje.

 

 

     Komentář: Přímé poznání je víc než všechna písma, která pouze pojednávají

pomocí pojmů na úrovni rozumu o zakoušeném jáství. To samé platí i o ostatním.

Zkušenost Já je nesrovnatelná s ničím. Vše ostatní jsou pouze pomůcky a

prostředky k jejímu dosažení.

 

 

24. Pro ty, kteří jsou ponořeni do oceánu osudu a touží po ochraně, není jiného

útočiště než poznání Jáství.

 

 

     Komentář: Poznání Jáství ruší klam naší totožnosti s tělem a myslí a tím i

osud, protože ten, kdo poznal Já, se znovu nerodí.

 

 

25. Ten, kdo se dokonale ztotožnil s Jástvím a jasně si je uvědomuje, je

osvobozen bez jakéhokoliv dalšího vlastního úsilí, i když je i dále činný.

 

 

     Komentář: Ztotožnění se s Jástvím zruší klam přesvědčení, že jsme tím, co

či kdo jedná, tedy myslí nebo tělem. Ten, kdo se ztotožnil s Jástvím, pozoruje,

jak se činnosti dějí, protože je absolutním pozorovatelem, ve kterém se vše

nalézá, tedy i probíhající činnosti jeho těla či mysli.

 

 

26. Není většího zisku, než uvědomění si, že jsem Jástvím. Uvědom si Já, které

je za egem.

 

 

     Komentář: Vše, s výjimkou Já, je neskutečné, pomíjivé a podrobeno vládě

párů opozic dobra a zla. Jedině Já je skutečné, trvalé, neměnné a blažené. Proto

je nejvyšším dobrem.

 

 

27. Ono není pránou ani apánou, ani orgánem ani smyslem. Medituj na Já, které je

věčné, dokonalé a veškerou moudrostí.

 

 

     Komentář: Já je nad páry opozic. Není v něm zlo a dokonce ani dobro ve

smyslu opaku relativního zla.

 

 

28. Nesoustřeďuj mysl ani do nitra ani na venek, ani blízko ani daleko, avšak na

čistou transcendenci.

 

     Komentář: Prostor je v Já a nikoliv Já v prostoru. Já je všude v prostoru i

mimo něj. Je stále zde a právě teď a jsme to my sami. Proto si je uvědomujeme

jako naše čisté, to je všeho prázdné, vědomí a bytí.

     Na počátku cesty hledáme Já metodou átmavičáry v našem Srdci, což jest

vztaženo k tělu, sídlo našeho Jáství na pravé straně hrudi asi čtyři cm od

středu prsou ve výši prsních bradavek. Později zakoušíme Já všude, ve všem a

jako vše. Největší chybou je umísťovat Já mimo sebe nebo si myslet, že zde právě

teď není a že jsme od něj odděleni.

 

 

29. Uvědomuj si neustále Jáství, které není ani nahoře, ani stranou, ani uvnitř

ani zevně, ale je věčné a září za jemným prázdnem.

 

 

     Komentář: Verš navozuje pochopení, že Já není na určitém místě, např. v

nebi, či v chrámu nebo v soše, ale že je všude. „Září za jemným prázdnem“ je

možno chápat tak, že jestliže se mysl uklidní a je prázdná, Jáství je vědomím,

které si prázdnotu mysli, což není nic jiného než prázdnota vědomí, uvědomuje. V

jiném aspektu to může značit prázdný prostor, ve kterém se jeví existovat svět

tvarů. To, co si toto prázdno uvědomuje a v čem toto prázdno existuje, je opět

Jáství.

 

 

30. Uvědom si, že Jáství proniká prázdno i neprázdno i spočívá v nich, že je

odlišné od prázdna i neprázdna a že není ani mezi nimi (či není jejich

prostředníkem). Jáství ani není částečně prázdné, ani částečně neprázdné.

 

 

     Komentář: Prázdno a neprázdno, jinak řečeno nepřítomnost objektů ve vědomí,

jsou kategoriemi, které spadají do oblasti párů opozic a musí být překročeny.

Já není prázdnem, tj. nicotou, neexistencí, nebytím, ale právě naopak je jedinou

skutečnou existencí. Je však ve své podstatě prázdné všeho projeveného, všech

tvarů, což se v advaitě vyjadřuje přívlastkem „čistý“ ve smyslu ryzí, bez

nečistot a příměsí.

     Žáci v meditaci někdy zaměňují stav prázdné mysli za Jáství. To však je

vědomím, které si prázdno uvědomuje. Prázdnota není jediným aspektem Jáství, je

nutno mít vždy na mysli jeho další aspekty vědomí, bytí a blaženosti, abychom se

vyvarovali špatného chápání. Jinak řečeno: jelikož existuje pouze Jáství, je

vším tedy i prázdnem i neprázdnem. Je všude, proto je i v uctívané soše, v nás,

v nebi či chrámě, ale není pouze tam. Pro naše účely se nutno na ně zaměřit v

místě, kde je nám nejblíže, tedy v nás samých, protože je podstatou, essencí

našeho života.

 

 

31. Uvědom si, že Já je neposkvrněné bez podpory, nezměřitelné, mimo kastu,

jméno či tvar, neposkvrněné a nerozlišené.

 

 

32. Uvědom si, že Já nemá sídlo, není ničím udržováno či podporováno, že je

nezbadatelné, neporovnatelné, z přirozenosti čisté a věčné.

 

 

     Komentář: „Já je nezbadatelné“ – rozum je nemůže zkoumat, pouze je zle

zakoušet v čisté mysli nebo jím být.

 

 

33. Medituj na Jáství, s Jástvím a v Jáství, když ses zřekl všech činností,

přání a všech závislostí.

 

 

     Komentář: Jáství je vědomé si samo sebe. Meditovat na Jáství znamená

uvědomovat si sama sebe, nikoliv ovšem ne-já (tělo, mysl a jejich činnosti).

Proto Jáství (vědomí) medituje na Jáství neboli uvědomuje si, že je vědomé bytí.

Jelikož já je všude, odehrává se tento proces v Já. Vzdání se všech činností

atd. je míněno vnitřně, nikoliv zevně, vzdáváme se klamného přesvědčení, že jsem

jednajícím a nazíráme, že všechny činnosti vykonává božská síla. Nechováme

přesvědčení, že jsem např. otcem či matkou, protože to je forma ztotožňování se

s tělem a myslí, ale pečlivě a v harmonii rozumu a citu vychováváme své děti, v

nichž nazíráme Jáství. Všech přání (vásán), které jsou v rozporu s realisací, se

však nutno vzdát, což jsou taková přání, která nás odvádí od duchovní praxe a

ničí vynaložené úsilí.

 

 

34. Moudrý člověk medituje na Já, když předtím odvrhl všechny myšlenky (pojmy)

místa, kasty, víry a povinnosti.

 

 

     Komentář: Já je prosto všeho. Kasta, víra, atd. se týkají ega. Proto je

nutné všechna tato přesvědčení a pouta odvrhnout. Podstatné je, že se jich

zbavíme vnitřně. Zevně je můžeme zachovávat tam, kde jsou v souladu s přikázáním

lásky a nebo kde by jejich porušování vedlo k naší persekuci, která by měla za

následek znemožnění naší duchovní práce.

 

 

35. Vyhlazení všech myšlenek a hledání Já, je nejlepší mantrou k opakování,

devata (božstvím) k uctívání, je meditací i pokáním.

 

 

     Komentář: Ovládání mysli a hledání Já nahrazuje všechny výše uvedené

duchovní metody.

 

 

36. Upři mysl na Jáství a zůstaň bez hnutí mysli. Nemedituj o ničem konkrétním a

neopírej se v meditaci o nic hmotného.

 

 

     Komentář: Meditace na Já ve svém nejvyšším aspektu má za „předmět“ nehmotné

vědomí a bytí, neboli nás samé, poslední subjekt v nás.

 

 

37. Na Jáství nelze myslet ani nemyslet. Je myšlenkou i ne-myšlenkou. Uvědom si

Jáství, které není ničím poutáno.

 

 

     Komentář: Jáství nemá být předmětem rozumových úvah, protože je rozumem

nepoznatelné, tj. nelze je analyticky zkoumat, jako zevní předmět. Lze si je

pouze uvědomit, zakusit a ztotožnit se s ním. Na druhé straně máme mít Já trvale

na mysli jako předmět své touhy a svůj cíl. Jáství je bez vztahu k čemukoliv ve

smyslu příčiny a následku apod.

 

 

38. a 39. Nedovol mysli, aby ulpěla na čemkoliv a obracej ji k tomu, co

překračuje myšlení. Štěstí, které nacházíme ve stavu prázdna a čistoty je

inherentní Jáství, které je stálé a nepředstavitelné. Jáství nemá předchozí

příčinu ani obdobu. Je tím nejvyšším, nejlepším a nic se mu nevyrovná.

 

 

     Komentář: Mysl má neustále dlít v Já, či hledat Já. Jáství je zdrojem

veškeré blaženosti. Je za, či nad myslí, protože je jejím pozorovatelem a

myšlení se děje ve vědomí.

 

 

40. Buď bdělý a nenech se vyrušovat smysly a osvoboď mysl od jejích činností.

Když překročí sama sebe, prožívá nejvyšší blaženost.

 

 

     Komentář: Mysl překročí sama sebe, když přestane být činná ve své úrovni

myšlení, cítění a představování a obrátí se k Jáství a sjednotí se s ním.

 

 

42. Uvědomění Jáství, které je jeho realisací, je stejné pro všechny lidi bez

rozdílu přesvědčení a víry, tak jako mléko má bílou barvu, i když je získáno od

různobarevných krav.

 

 

43. Brahman je všude, ve všem a vše proniká. Rozdíly neexistují. Nevěnuj jim

proto pozornost a soustřeďuj se na absolutní brahman.

 

 

     Komentář: Zevně, z praktických důvodů je nutno dobře rozlišovat a vyhýbat

se tak poškození těla a mysli. Vnitřně však musíme být soustředěni na jednotu

všeho, tj. nazírat na vše jako na nerozlišené vědomí.

 

 

44. Realizací jednoty jsou dosaženy všechny cíle. Ten, kdo realizoval, nesklízí

výsledky svých činů ani nemá povinnost být činný. Je nad kastami, vírou,

morálkou, protože pevně spočívá v Jáství.

 

 

     Komentář: Pro džnániho, který dosáhl úplné a trvalé realizace, neplatí

běžná měřítka lidského chování, proto nemůže být podle nich posuzován, ani jimi

není vázán. Jestliže je dodržuje, pak je tomu např. s ohledem na city druhých,

či pro příklad žákům apod.

 

 

 45. a 46. Ten, kdo si trvale uvědomuje Jáství, je vždy v klidu, bez ohledu na

prostředí, ve kterém se nalézá, či bez rozdílu vykonávané činnosti.

 

 

47. Ač se pohybuje, nalézá se v klidu, protože pro něj není pohyb. Není zrozen,

ani se znovu nerodí, protože nic, co se vztahuje k jeho tělu se jej netýká.

 

 

     Komentář: Mudrc není tělem, ale Jástvím, proto relativní stavy těla a mysli

se jej netýkají.

 

 

48. „Činnosti se vztahují na tělo a tělo je výsledkem činností. Nečiním nic, ani

nejsem spojen s tělem.“ Tak nahlíží dokonalý, znovuzrozený mudrc.

 

 

49. A dále. „Tělo mne nepoutá, protože jsem stále svobodný. Tělesné pochody se

nemohou dotýkat Jáství.“

 

 

50. Záře Jáství rozptyluje nevědomost, tak jako světlo rozptyluje tmu.

 

 

51. Tak jako svítilna sama zhasne, když není doplňováno palivo, tak i ego

vyhasne, jestliže nepřetržitě meditujeme na Jáství a rozpouštíme se v něm. Není

většího zisku než uvědomění si Jáství.

 

 

     Komentář: Ego je posilováno myšlením a reagováním ze stanoviska „jsem tělo

a mysl“. Přestane-li toto ztotožňování a meditujeme-li na Já, je egu odnímána

síla, kterou čerpá z mysli a vědomí, které je oživují, a proto ego vysychá a

mizí, jako rybník, do kterého byl uzavřen přítok vody. Nic jiného totiž než

pozornost naší mysli a naše vědomí zdání ega nevyživuje. Já si je nutno nejen

uvědomovat, ale víc: být jím a rozpouštět se v něm, k čemuž vede vědomé

odevzdávání se do Já s touhou se v něm jako ego rozpustit.

 

 

52. Když přenášíme nádobu z jednoho místa na druhé, tak se zdá, že prostor

uvnitř nádoby se pohybuje společně s ní, avšak pohybuje se pouze nádoba a

nikoliv prostor. Stejně je tomu tak i s duší, která v příměru odpovídá prostoru

hrnce.

 

 

     Komentář: Vše se nachází v Já, které je prosto pohybu. Pohybují se pouze

tvary, svět, tělo a mysl v prostoru vědomí.

 

 

53. Když se nádoba rozbije, její vnitřní prostor se spojí se zevním. Podobně,

když zemře tělo, duch se vnoří v absolutno.

 

 

54. Takto autoritativně vyložil pravdu příslušný mistr. Osvoboď se pomocí této

pravdy a staň se vševědoucím nekonečnem!

 

 

55. Odlož písma. Věnuj se pouze jógu sebeuskutečnění. S přesvědčením, že nic

nepředčí svrchované poznání, bdi nad myslí, aby se neodchylovala od Já.

 

 

     Komentář: Písma jsou průvodci po cestě. Dospějeme-li k cíli, k naprosté

jednotě, je možno je odložit. Učinit tak dříve by nebylo moudré, i když ovšem

pouhé hloubání v písmech nevede k uvědomování si Já.

 

 

56. Mudrc neustále provádí popsanou praxi a splývá neustále s popsanou

skutečností. Počíná jako brahman pronikat vše a dosahuje vysvobození, dlí ve

všem zevním i vnitřním a putuje dle své libosti.

 

 

     Komentář: Při správné praxi následuje expanze našeho vědomí a sjednocení s

brahman, jež je absolutním bytím a pak jsme vše a ve všem.

 

 

57. Když se stane nehmotným a vyprázdněným ode všeho projeveného, rozpouští se v

Šivovi, což jest označením pro vševědoucnost a věčnost a pro to, co nepodléhá

rozkladu a co je nekonečnou silou.

 

 

     Komentář: Jáství je nehmotné. Sjednocení s ním, stáváme se vědomím a

přestáváme být tělem. Jednou mohutností absolutna je i síla a inteligence, jejíž

projevy můžeme pozorovat v sobě i mimo sebe.

 

 

58. a 59. Mudrce nezavazují žádné předpisy, jako jsou zpěvy, uctívání, obětní

oheň, očišťování apod. Mudrc nesklízí ovoce svých činů, ať jsou hmotné či jiné.

Neuctívá předky. Nemusí se postit ani ničeho se odříkat. Může mít rodinu nebo

žít v celibátu, či mít jiné z toho vyplývající závazky.

 

 

60. Požívej nektar Šivovy moudrosti a čiň, co ti libo. Jsi roven Šivovi v

nesmrtelnosti a čistotě, nikoliv však v moci tvořit, atd.

 

 

     Komentář: Realizace nenese s sebou samočinně siddhi, magické síly, jejichž

vývoj je však možný po realizaci, jak uvádí Ramana Gíta. Hinduismus zná Siddhy,

realizované duše, které vlastní tyto síly.

 

 

61. Vše toto je Pravda a nic než Pravda. Ó Guho, toto je konečné poznání, po

němž již nezbývá nic poznat.

 

 

62. Ten, kdo má čistou mysl, rozum, já, smysly i jejich vjemy, je skutečně čistý

a shledává, že vše je čisté.

 

 

     Komentář: Termín „čistý“ je ve védantě důsledně používán nikoliv v etickém

či morálním významu slova, jak je v křesťanských oblastech běžné, ale ve smyslu

ryzí podstaty, či prázdna, které je bez tvaru a nehmotné. Verš jinými slovy

říká, že mudrc vše vidí jako božství, jako ryzí neposkvrněné či neomezené vědomí

bytí.

 

 

63. Vzdej se chůze ohněm, koupelí v Gangu i v ostatních řekách i vodopádech. Pij

nektar nejvyššího Šivova poznání. Přijmi tvar věčného Pána v jeho naprosté

čistotě. Skoncuj se světem i stvořením a volně putuj.

 

 

 

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2019

Vytvořeno službou Webnode