Šri Ramana Maháriši o Bohu a Jeho stvoření z relativního a absolutního hlediska

20.08.2011 17:21

 

  Výňatek z knihy "Buďte čím skutečně jste", kde odpovídajícím je Šri Ramana Maháriši,strana 144-145, v překladu Jany Vilímovské (editoval David Godman) - s laskavým svolením serveru www.advaita.cz, kde tuto hodnotnou knihu naleznete celou zdarma ke stažení v elektronické podobě.

 

 

Ot.: Proč náboženství hovoří o Bozích, nebesích, pekle atd.?

Odp.: Jen proto, aby lidi přiměla k uvědomění si toho, že jsou rovni

tomuto světu a že skutečné je jen Já. Náboženství jsou přizpůsobena hledisku

hledajícího. [17]

 

Ot.: Existují Višnu, Šiva atd.?

Odp.: Jednotlivé lidské duše nejsou jediné bytosti, jež existují. [18]

 

Ot.: A jejich posvátné končiny, Kailasa nebo Vaikuntha, jsou skutečné?

Odp.: Jsou tak skutečné, jako jste vy v tomto těle.

 

Ot.: Mají nějakou jevovou existenci, jako moje tělo? Nebo to jsou jen

výmysly jako zajícovy rohy?

Odp.: Existují.

 

Ot.: Je-li to tak, někde musejí být. Kde jsou?

Odp.: Osoby, které je viděly říkají, že někde existují. Musíme tedy přijmout

jejich stanovisko.

 

Ot.: Kde existují?

Odp.: Ve vás.

 

Ot.: Je to tedy jen představa, kterou mohu vytvářet a řídit?

Odp.: Takové je všechno.

 

Ot.: Já ale mohu vytvořit ryzí představy, například zajícovy rohy nebo jen

částečné pravdy, například fata morganu, zatímco bez ohledu na mou

představivost existují i fakta. Existují Bohové Íšvara a Višnu tímto způsobem?

Odp.: Ano.

 

Ot.: Je Bůh podroben pralája (kosmické rozpouštění)?

Odp.: Proč? Člověk, stávaje se vědomým Já, překračuje kosmické rozpouštění

a stává se osvobozeným. Proč ne Íšvara, který je nekonečně

moudřejší a schopnější?

 

Ot.: Existují podobně i dévové (andělé) a pisachové (ďáblové)?

Odp.: Ano.

 

Ot.: Jaký je statut těchto božstev ve vztahu k ?

Odp.: Šiva, Ganapati a ostatní božstva jako Brahma, existují z lidského

stanoviska; to znamená, považujete-li za skutečné své osobní já, existují

také oni. Tak jako má vláda své vysoké výkonné úředníky, které vládu uskutečňují,

tak je má i stvořitel. Avšak z hlediska Já jsou tito bohové iluzorní

a musí se sami vnořit do jediné skutečnosti. [21]

 

Ot.: Kdykoli uctívám Boha se jménem a tvarem, mám pokušení myslit na

to, zda nechybuji, když to dělám, protože by to bylo omezování neomezeného,

a udělování tvaru beztvarému. Současně cítím, že nejsem ve svém uctívání

Boha bez tvaru stálý.

Odp.: Jaké námitky by mohly existovat proti vašemu uctívání Boha ve

tvaru, dokud reagujete na jméno? Uctívejte Boha ve tvaru nebo bez něj,

dokud nepoznáte, kdo jste. [22]

 

Ot.: Věřit v osobního Boha shledávám těžkým. Ve skutečnosti nemožným.

Mohu však věřit v Boha neosobního, v božskou sílu, jež ovládá a řídí svět

a bylo by pro mne velkou pomocí a podporou v mé léčitelské práci, kdyby

tato víra zesílila. Mohu vědět jak ji posílit?

Odp.: Víra je záležitost neznámá, ale Já je samozřejmé. Ani největší egoista

nemůže popřít svou vlastní existenci, to jest, nemůže popřít Já. Konečné

skutečnosti můžete dát jakékoli jméno a říci, že v ní věříte nebo ji milujete,

ale kdo by neměl víru ve svou vlastní existenci nebo lásku sám k sobě?

Je to tak proto, že víra a láska jsou naší skutečnou podstatou. [23]

 

Ot.: Neměl bych mít o Bohu žádnou představu?

Odp.: Jen do té doby, dokud v Srdci existují jiné myšlenky, může lidská

mysl vytvořit myšlenku na Boha. Jen zničení i této myšlenky na Boha,

dosažené zničením všech myšlenek ostatních, je nemyšlené myšlení, jež je

opravdovým myšlením na Boha. [24]

 

 

Astro-Aura, cesty sebepoznání © 1998-2018

Vytvořeno službou Webnode